Kdo byl Josef Bublík?

Josef Bublík byl bánovský rodák, který společně s dalšími šesti parašutisty zahynul v pravoslavném kostele v Resslově ulici v Praze po atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha.

Josef Bublík se narodil 12. února 1920 jako třetí ze šesti dětí v rodině Bublíků v Bánově č. 309. Po maturitě na uherskobrodském gymnáziu v roce 1939 odešel přes Maďarsko a Jugoslávii do Francie, aby se přihlásil do boje proti fašistickým okupantům. Když Francie padla, přesunul se do Anglie. V československé západní jednotce byl vycvičen jako parašutista pro zvláštní úkoly. Koncem dubna 1942 byl spolu s Jaroslavem Švarcem a Janem Hrubým (rodákem z Kunovic) vysazen v prostoru křivoklátských lesů s pověřením vykonávat zvláštní úkoly na území protektorátu (skupina Bioscope). Dostal se do Prahy a navázal spojení. Atentát na Heydricha znamenal konec i tak těžkého pohybu. Nepomohly ani dobře padělané protektorátní doklady. Bublíkův průkaz zněl na jméno Josef Sedláček. Válečný osud svedl skupinu, ve které byl i náš rodák, s atentátníky do úkrytu v kryptě kostela. Po vyzrazení úkrytu parašutistů byl kostel dne 18. června 1942 mezi čtvrtou a pátou hodinou ranní obstoupen fašistickými vojáky a gestapem. Akce se zúčastnilo přes čtyřista vojáků a přesto se sedm československých parašutistů statečně bránilo více než čtyři hodiny. Kulometům, plynu, vodě a výbušninám se ale nedalo vzdorovat. Poslední náboj si každý parašutista nechal pro sebe.

O sedmi parašutistech z Resslovy ulice byl natočen film, vyšly knihy "Za Heydrichem stín", Bomba pro Heydricha" a slovenská "Kto ste, Jozef Gabčík?". Osudem Josefa Bublíka se zabývá i bývalý profesor uherskobrodského gymnázia Jan Chovanec a to v knížce "Sedmý z Resslovy ulice". Spisovatelé i historikové se dosud liší v názorech, zda Josef Bublík padl, lépe řečeno použil svůj poslední náboj, v kryptě kostela nebo při noční stráži na chrámovém kůru. Jisté je ale jedno: náš rodák Josef Bublík položil život jako čestný člověk, v boji za svobodu své vlasti i nás. Vzpomínka na něj je na pomníku padlých hrdinů v obci a jeho jméno nese naše škola.

Horatiův verš, kterému se učil na gymnáziu než odešel bojovat, naplnil: "Dulce et decorum est pro patria mori" - "Je sladké a čestné dát život za vlast.“