Mezinárodní setkání | Bánov, Česká republika | 20. – 24. 6. 2022

Po domluvě o mírné změně v pořadí mezinárodních setkání došla řada i na nás. V neděli 19. června jsme odjeli ve složení Petra Kočendová a Radek Masař objednaným autobusem vyzvednout do Vídně naše turecké a řecké přátele. Během cesty se u nás dvou už projevovala mírná nervozita způsobená tíhou organizace tohoto setkání. Proto jsme ještě během cesty strávené v autobuse dopilovávali program prvního dne. Rovněž i my jsme se chtěli před našimi přáteli vytáhnout a zařadit do programu spoustu atraktivních míst z našeho bližšího i vzdálenějšího okolí. Od pondělí do pátku jsme naše hosty seznámili s vedením školy a obce, s historií a památkami Bánova, dále pracovali v mezinárodních skupinkách v Hi-tech centru na Slováckých strojírnách a během pěší cesty do Uherského Brodu připravili pracovní listy, kde děti odpovídaly na kvízové otázky spojené s nejznámějším rodákem Uh. Brodu J. A. Komenským. V dalších dnech si účastníci zasoutěžili a hledali odpovědi na otázky spojené se zvířaty a výběhy v jedné z nejkrásnějších ZOO u nás, v ZOO Zlín-Lešná a snažili se neztratit v bludišti Květné zahrady v Kroměříži. Rovněž všichni naši zahraniční hosté obdivovali klid a architekturu našich lázní v Luhačovicích a neopomněli ochutnat i zdejší léčivé prameny. Poslední dny pobytu u nás se naučili několik místních tanců a písní, upekli si Honzovy buchty a zapojili několik částí svého těla při kresbě portrétů. Před předáním certifikátů potvrzujících účast na tomto setkání se občerstvili pokrmy, které pro ně připravili rodiče našich zapojených žáků. Nechyběly řízky, bramborový a těstovinový salát, Boží milosti, mechový dort, chlebíčky, jednohubky a jiné dobroty, nad kterými se olizovali všichni zúčastnění. Největší „bomba“ bylo ovšem opékání špekáčků. Proč? Prý tuto aktivitu viděli naši kamarádi z Turecka jen v televizi. Podle reakcí a slov našich hostů si pobyt v Bánově nesmírně užili. Obtěžkáni taškami plnými šišek, nespočtem fotografií polí, lesů, zahrad, domků a pocitem, že měli možnost se na chvíli ocitnout „v pohádce“ (doslovná citace našich zahraničních kolegů), jsme se na závěr našeho setkání naposled objali, zamáčkli slzy, zamávali a popřáli šťastnou cestu domů. Po celotýdenním maratonu a nespočtu hodin strávených nad přípravou tohoto setkání a pozitivně nabiti reakcemi našich zahraničních kolegů a žáků, jsme se i my odebrali do svých domovů.

Fotografie